Sirotčí hrádek

SIROTČÍ HRÁDEK

Jedná se o zříceninu gotického hradu ze 13. století, která se nachází nad naší obcí. Od roku 1964 je chráněna jako kulturní památka.

Dostupnost:

I když trasy nejsou dlouhé a nevedou do závratných výšek, nejde vždy o snadné procházky. Povrch stezek je často kamenitý a vápenec může být nepříjemně kluzký. Od jara do podzimu tu panují častá vedra. Nezapomeňte proto na pevnou obuv a dostatek tekutin. Vína si užívejte ve sklípku, ne na kopci – pád ze skály se už stal několika lidem osudný.

VSTUP NA SIROTČÍ HRÁDEK JE NA VLASTNÍ NEBEZPEČÍ.

Budete se pohybovat v chráněné krajinné oblasti Pálava proto prosíme o dodržování základních pravidel:

Zákaz pohybu mimo značené cesty
Varování pro cyklisty: Do nejbližšího okolí Sirotčího hrádku platí kvůli ochraně území zákaz vjezdu na kole. Na chráněné území vás upozorní naučné cedule.
Prosíme, udržujte pořádek – neodhazujte odpadky a uklízejte po svých mazlíčcích, se kterými vyrazíte na procházku.
Na odkazu níže můžete také nalézt aktuální omezení vydané AOPK pro CHKO Pálava https://palava.aopk.gov.cz/aktualni-omezeni

V případě nedodržení omezení vám může správa CHKO udělit pokutu.

Do části obce pod Sirotčím hrádkem platí zákaz vjezdu vozidel, proto žádáme návštěvníky o parkování na Horním parkovišti v Klentnici.

Parkovné:

Cena za hodinu 40 Kč
Cena celodenní 100 Kč

Placení je možné pouze v hotovosti pomocí parkovacího automatu nebo přes webové stránky https://online.parksimply.cz/kle

Někdy se bohužel stane chybička v aplikaci a tak prosíme o zaplacení pomocí bankovního převodu na účet: 273223651/0100 s poznámkou čísla SPZ značky a s datumem parkování.

Pěší stezka od Horního pakroviště na Sirotčí hrádek

Cyklotrasa od Horního parkoviště na Sirotčí hrádek

Přejeme příjemný výlet po naší krásné Pálavě.

HISTORIE HRADU

První písemné zmínky jsou z roku 1305 a mluví se v nich o hrádku jako o Waisensteinu - Sirotčí kámen.

Zakladatelem hradu byl Siegfried Sirotek, proslulý válečník v rytířských turnajích, který přikázal svému purkrabímu, aby v případě smrti bez testamentu předal hrad strýci Jindřichovi z Lichtenštejna brzy na to v roce 1305 zemřel a hrad připadl Václavu III., který majetek považoval za odúmrť a volně s ním disponoval. Již koncem r. 1305 věnoval Sirotčí hrádek spolu s vesnicemi Perná a Sedlec Ortlíblu, řečenému Zendil.

Rok poté hrad i celé panství připadlo opravdu Jindřichovi z Lichtenštejna. Dle dědické smlouvy Lichtenštejnů z r. 1386 patřil Sirotčí hrádek vedle hradu Mikulova a Děviček k základům rodového majetku. Podle Lichtenštějnského urbáře (soupisu majetku, poplatků a příjmů) z r.1414 byla součástí hradu i hradní kaple sv. Mikuláše. V r. 1782 byla zrušena a stavební materiál z ní byl použit při stavbě kostela v Klentnici. Traduje se, že z kaple pochází i dochovaný boční barokní oltář sv. Peregrína v kostele sv. Jiří v Klentnici.

Díky další dědické smlouvě a faktickému rozdělení panství r. 1538 získal hrad Kryštof IV. Lichtenštejnský, který však panství přivedl k úpadku a byl ho nucen roku 1560 prodat.

Od r. 1575 panství drželi Ditrichštejnové. V r. 1590 je zmínka o pustém zámku Rosensteinu - Růžovém kameni.

Za zcela pustý jej označuje urbář z r. 1629.

Více se o historii hradu můžete dozvědět v souboru Stavebněhistorické dokumentace pod záložkou Revitalizace.

NOVODOBÁ HISTORIE

První věcný a přesný popis zříceniny publikoval roku 1902 Otto Piper. V knize o rakouských hradech otiskl i vlastní terénní náčrt kreslený (avšak přesný).

Temnější stránkou novodobé historie byl zájem o zříceninu a historii hradu ve 20. a 30. letech 20. století německou tělocvičnou organizací z Pohořelic zastoupenou známým turnerem Josefem Freisingem z Dolních Dunajovic. Ten navrhl, aby se u Sirotčího hrádku postavil pomník německým padlým z I. světové války. Nejednalo se však pouze o pomník, ale i o výstavbu přírodního amfiteátru pro tunerské i lidové slavnosti. Až v roce 1924 byl schválen návrh s nacionalistickou tématikou (německý válečný kříž), v červnu r. 1925 byl pomník odhalen a v roce 1945 na konci II. SV byl zničen . Dnes jsou vidět pouze pozůstatky schodů vedoucích k tehdejšímu pomníku.

Roku 1937 za iniciativy německých organizací se stavebně zajistil a zakonzervoval jižní díl hradu pod vedením pozdějšího přednosty Památkového úřadu v Brně. Při sanaci se respektovala hmota dochovaného torza a silueta zříceniny. Výjimkou bylo pouze vymodelování většího okna ve východní zdi na místě starého otvoru. Sanace hradu byla z části financována státními dotacemi.

Od té doby není dochována žádná písemná zmínka o snaze revitalizace Sirotčího hradu, a tak sirotčí hrádek chátral a zarůstal náletovými dřevinami.

Až od roku 2024 probíhají přípravy a jednání o celkové revitalizace Sirotčího hradu (viz záložka Revitalizace)

POVĚST

Se Sirotčím hradem se pojí pověst o sirotkovi, který se dodnes prohání po Pálavě.

Hrad patřil templářskému řádu. Na hrad byl jako kastelán dosazen rytíř Čičos. Jelikož se staral o blahobyt lidu v přilehlých obcích, byl mezi nimi velmi oblíben. Oženil se s Růženou a že ji velice miloval, dal kolem hradu vysázet růže (odtud také druhý název Růžový hrad).

Žili spolu šťastně až do chvíle, kdy byl hradní pán povolán do války. Jenže jelikož se měl Čičosovi narodit zanedlouho syn, odmítl narukovat.

Stalo se, že přijel na hrad komtur, aby obvinil Čičose ze zrady a co čert nechtěl, nic netušící Růžena požádala vzácného hosta, aby pokřtil novorozeně. Komtur se zhostil úkolu a dítě pojmenoval Orphanus. Hned poté dal Čičose popravit a až nyní si Růžena uvědomila tu krutost (Orphanus je v překladu sirotek). Žalem jí puklo srdce. Sirotka komtur odvezl a poté nechal pobít všechny na hradě, jen jeden unikl.

Po letech se Sirotek vrátil na hrad a našel zde starce, který mu vypověděl celou historii. Mladík zešílel a od té doby jezdí za noci na koni jako šílený z hrádku, na Turold a zpět na Stolovou horu.

REVITALIZACE HRADU

V součásné době se sjednávají podmínky s dotčenými organizacemi pro způsob revitalizace Sirotčího hradu.

V roce 2024

proběhlo kácení náletových dřevin a probíhali jednání se všemi dotčenými organizacemi (AOPK, Památkový ústav, stavební úřad a další) o způsobu provedení revitalizace

V roce 2025

bylo požádáno o dotaci na projektovou dokumentaci
byla zpracována stavebněhistorická dokumentace.

Stavebněhistorická dokumentace - Sirotčí hrad Typ: PDF dokument, Velikost: 23.65 MB

Sirotčí hrádek